Náhradní doba pojištění - pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (do 31.12.2009 plného invalidního důchodu)

1. Identifikační kód

2. Kód

3. Pojmenování (název) životní situace

Náhradní doba pojištění - pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (do 31.12.2009 plného invalidního důchodu)

4. Základní informace k životní situaci

Při splnění podmínky jednoho roku pojištění je náhradní dobou pojištění období pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod. V období do 31.12.2009 bylo náhradní dobou pojištění pobírání plného invalidního důchodu.

Podmínkou pro to, aby se tato doba získaná po 31.12.2011 hodnotila jako náhradní doba pojištění, je, že pojištěnec po dobu trvání této účasti byl v České republice účasten důchodového pojištění z jiného důvodu, nemocenského pojištění nebo zdravotního pojištění anebo, bydlel-li v České republice, jako poživatel důchodu nebo rodinný příslušník odvozoval své nároky ze zdravotního pojištění v jiném členském státě Evropské unie.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Osoby svéprávné ve smyslu občanského zákoníku.

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (do 31.12.2009 plného invalidního důchodu) znamená automaticky účast na důchodovém pojištění.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Žádná součinnost klienta není nutná. Údaj o této náhradní době je v evidenci plátce této dávky důchodového pojištění, zpravidla České správy sociálního zabezpečení.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Na okresních správách sociálního zabezpečení (dále též "OSSZ"), Pražské správě sociálního zabezpečení (dále též "PSSZ") nebo Městské správě sociálního zabezpečení Brno (dále též "MSSZ") při sepisování žádosti o dávku důchodového pojištění.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

Kontakty na příslušné OSSZ/ PSSZ/ MSSZ naleznete na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení (dále též "ČSSZ").

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Doba pobírání plného invalidního důchodu (od 1.1.2010 invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně) je v evidenci plátce této dávky důchodového pojištění.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Žádost o dávku důchodového pojištění (na předepsaném tiskopisu), do které se uvádí informace o pobírání invalidního důchodu, s vámi sepíše příslušná OSSZ/ PSSZ/ MSSZ.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Rozhodnutí o přiznání důchodu je orgán sociálního zabezpečení povinen vydat nejpozději do 90 dnů ode dne zahájení řízení. Tato lhůta se prodlužuje o dobu, po kterou se např. došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, úřadů aj.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

Další činnosti nejsou stanoveny.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Tuto situaci nelze řešit elektronicky.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů

18. Jaké jsou související předpisy

Občanský zákoník, tj. zákon č. 89/2012 Sb.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (ČSSZ/ Ministerstva obrany/ Ministerstva vnitra/ Ministerstva spravedlnosti) ve věcech důchodového pojištění lze od 1.1.2010 jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení.

Námitky musí obsahovat stejné náležitosti jako odvolání podané podle § 82 správního řádu, tj. především z nich má být patrno, kdo je činí, které věci se týkají a co se navrhuje; musí tedy obsahovat označení účastníka a správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí.

Dále musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo.

Není-li v námitkách uvedeno, v jakém rozsahu účastník rozhodnutí napadá, platí, že se domáhá zrušení celého rozhodnutí.

Podání námitek nemá odkladný účinek, nejde-li o rozhodnutí, které se týká plnění sankční povinnosti příjemců dávek či zaměstnavatelů. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal, a ten o nich také rozhoduje (ČSSZ/ Ministerstvo obrany/ Ministerstvo vnitra/ Ministerstvo spravedlnosti).

Pokud je takovým orgánem ČSSZ, lze námitky v uvedené lhůtě uplatnit u ČSSZ nebo u kterékoliv OSSZ/ PSSZ/ MSSZ. Prvostupňová rozhodnutí ČSSZ tedy nenabývají právní moci doručením, ale až uplynutím 30denní lhůty k podání námitek, resp. doručením (oznámením) rozhodnutí ČSSZ o námitkách.

Orgán sociálního zabezpečení přezkoumává rozhodnutí, proti němuž byly podány námitky, v plném rozsahu; není přitom vázán podanými námitkami a může rozhodnout i v neprospěch účastníka řízení. Řízení o námitkách musí být vedeno odděleně od rozhodování orgánu sociálního zabezpečení v prvním stupni - nemohou se na něm podílet, ani v něm rozhodovat osoby, které se účastnily řízení o vydání napadeného rozhodnutí.

Podání námitek je řádným opravným prostředkem ve správním řízení a absolvování námitkového řízení, ať již úspěšné nebo neúspěšné, je proto nezbytným předpokladem k tomu, aby se věcí mohl zabývat soud v rámci případné později uplatněné správní žaloby.

Proti pravomocnému rozhodnutí ČSSZ může ovšem oprávněný, který se domnívá, že byl ve svých právech zkrácen, podat do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o námitkách žalobu. Náležitosti žalobního návrhu jsou upraveny soudním řádem správním (zákon č. 150/2002 Sb.).

K řízení o žalobě je příslušný krajský (v Praze Městský) soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě, v jehož obvodu se zdržuje.

Nemá-li občan bydliště na území České republiky a ani se na tomto území nezdržuje, je k řízení o žalobě příslušný Krajský soud v Brně, má-li občan bydliště na území Slovenské republiky; Krajský soud v Ostravě, má-li bydliště na území Polské republiky; Krajský soud v Plzni, má-li bydliště na území Spolkové republiky Německo; Krajský soud v Českých Budějovicích, má-li bydliště na území Rakouské republiky.

Nelze-li takto určit příslušnost krajského soudu, je příslušný krajský soud určený podle místa posledního bydliště občana na území České republiky, a nelze-li příslušnost určit ani takto, je příslušný Krajský soud v Praze.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Jestliže se změní skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na důchod, je vaší povinností nahlásit to do 8 dnů České správě sociálního zabezpečení.

V případě, že přijmete důchod nebo jeho část, ačkoliv z okolností lze předpokládat, že je vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce než náleží, je vaší povinností neprávem vyplacené částky důchodu vrátit.